Co byste řekli na to, kdyby vůbec nebyli mobilní telefony. Já jsem si řekla, že bych se asi zbláznila, protože já jsem na mobilním telefonu docela už hodně závislá. Protože je mi necelých třicet let, takže mobilní telefon jsem dostala už někdy na základní škole. A ze začátku na základní škole mě mobilní telefon vůbec nezajímal a vůbec jsem ani nevěděla, proč mi ho rodiče vůbec pořídil, A když to takhle beru zpětně a vzpomínám na minulost, tak jsem vlastně byla úplně šťastné dítě. Protože mi řekněte, kdo by se neradoval za to, že by mu rodiče jenom tak ze dne na den koupili mobilní telefon? A ve třídě jsem byla vlastně takový skoro Bůh, protože jsem měla mobilní telefon. V naší třídě, kde bylo třicet dva dětí, jsme měli mobilní telefony pouze dva žáci. Já a jedna moje spolužačka. A spolužačka se mnou chodila do třídy, ale v lavici jsme spolu neseděly, protože se spolu moc nebavily. Tohle ale nevadí. A když tohle zase taky beru zpětně, tak si říkám, že jsem možná byla taky docela dost nafoukaná kvůli tomu, že jsem se chlubila tím, že mám mobilní telefon.A i když mě to vůbec nezajímá. Tohle všechno jsem si uvědomila, když jsem zjistila, kolik ten mobilní telefon stál. A jenomže naše rodina byla opravdu hodně bohatá a stále je bohatá, takže si moji rodiče ten mobilní telefon mohli dovolit, aniž by jim to nějak moc vadilo. V dnešní době je to úplně jiné. Žiji si sama svůj život a bohatá nejsem, ale vůbec mi to nevadí. Vážím si více peněz a taky když si koupím nějaký kvalitní mobilní telefon, tak si na něm dávám záležet a hlídám si ho, aby se mi nerozbil, protože na základní škole jsem rozbila tři mobilní telefony a dodnes mi to mrzí, protože jsem se o ně tak moc nestarala. Mobilní telefony jsou už hodně známé, který má téměř každý a někdy i bez rozdílu věku. Já už bych ani asi nespočítala ty mobilní telefony, které jsem měla. Vím, je to hrozné, ale nejlepší na tom je, že jsme si to všechno uvědomila a jsem jiný a lepší člověk.